Já si vzpomínám, jak vždycky za mnou chodil můj syn a říkal mi, že by si moc přál počítač. Jenomže jak už to bývá, tak někdy bohužel na tohle nejsou ani finance. My jsme s partnerem sice nebyli nejchudší a měli jsme skvělé zaměstnání, ale však víte, jak to někdy v rodinách chodí, kde nejsou peníze, tak tam si člověk nemůže ani koupit nějaké lepší zboží, nějaké lepší spotřebiče, které jsem zrovna potřebovala. Ale jelikož můj syn už nastupoval do páté třídy a měl stále starý počítač, který jsme mu dali, když nastupoval do první třídy, tak jsme si s partnerem řekli, že možná už nastal ten správný čas.
Takový ten čas, kdy si jednoduše syn už zaslouží nějaký lepší počítač, protože on navíc také už měl elektronickou žákovskou knížku, kterou měli už dávno. Také na počítači, potřebovali znát různé věci. Dělali tam také domácí úkoly. Tak je potom logické, že syn bude chtít mít také nový počítač, aby mohl také pracovat, aby jednoduše syn nebyl vůbec pozadu za svými spolužáky. Kdyby syn byl pozadu za svými spolužáky, jenom kvůli tomu, že mu s partnerem nechceme koupit nový počítač, tak bych z toho byla opravdu hodně nešťastná. A také bych si toho vztahovala na sebe. Brala bych na sebe všechnu vinu.
Proto si myslím, že lidé také musí pochopit, kdy je čas na nový počítač pro jejich dítě. Neznamená to, že je vlastně budete podporovat v tom, že stále budou jenom sedět u počítače. Tohle tedy rozhodně ne. Tady jde hlavně o jeho vzdělání a také o syna. Také chci, aby syn nebyl outsider a také chci, aby syn měl vždycky to, co potřebuje do školy. Také samozřejmě, co by si přál. Ale myslím si, že když dítě bude mít všechny potřebné věci, které musí mít do školy, tak bude samozřejmě šťastnější a nebude také vyčnívat z kolektivu. Když dítě vyčnívá z kolektivu, tak je to většinou špatné.